Kata    

 Znak pro slovo kata se skládá ze tří částí: levá horní část znamená "tvar", pravá horní část výraz "řez" a dolní část "základ, zemi". Poskládáním těchto tří významů můžeme toto slovo charakterizovat jako "formu, která vystřihuje základ." Zjednodušeně, kata symbolizuje boj proti několika fiktivním útočníkům, ozbrojeným a útočícím různými způsoby a ve stanoveném pořadí. Úlohou "obránce" je tyto pomyslné útoky vykrývat a současně provádět i vlastní protiútoky a to předem stanovenými technikami, jejichž návaznost na sebe tvoří celek, tj. určitou kompletní akci. Aby však kata nebyla znehodnocena je na pouhé provádění technik karate, jsou tyto vykonávány navíc v předepsaném rytmu tak, aby kata dávala cvičícímu pocit reality skutečného boje. Jedná se tedy o předem přesně stanovený sled obranných a útočných technik proti předpokládaným způsobům útoku.

 

 

Embu sen = diagram, půdorys, linie katy (přímka, tvar písmen H, X, T nebo aj.). Ze znaků pro embu sen je patrné, že tato vodící linie je brána jako ideální stopa, je geometrická, symetrická a pravidelná. I minimální odchylky jsou proto vážnou chybou.  Důležité je proto, aby ten, kdo cvičí katu, měl vyvinutý smysl pro orientaci v prostoru, směr a pohyby v prostoru.

 

Jako základní katy považoval Funokaši Taikjoku (shodan, nidan, sandan) – Funakoshi překládal slovo Taikjoku jako „první příčina“, odvolávající se na zákonitost, že v karate „není výhodou útočit první.“[1] Každá kata proto vždy začíná krytem a útočná technika téměř vždy následuje po krytu - to proto, aby se zdůraznilo, že karate je výhradně sebeobranný systém a z tohoto důvodu nemá být užito k útočným, ale pouze jen k obranným účelům.

 

Existuje několik typů kat a způsobů jejich členění. Jsou katy jednodušší, jsou katy složitější. Jsou katy krátké, jsou katy dlouhé. Některé katy mají 2 varianty podle délky a jsou rozlišeny již názvem: sho – malá, krátká – a dai – velká, dlouhá (např. Bassai Dai, Bassai Sho).

 
 
 
 
 
 
 
 
 


[1] Šebej, F: Karate – kata; str. 71